tak jsem zvolila rychlejší volbu útěku. No…naháněla mě přes půl hradu až ke kabinetu. Trochu jsem si oddychla, nevěděla jsem, kam šla a tak jsem se vydala směrem k Testrálovi, jenže ona tam byla a začalo to znovu, naštěstí se tam objevil Peter a začal to řešit, ale ani jeden jsme to nechápali a já musela na trénink… NO… byla jsem tam asi 10 minut, než jsem si řekla, že po dnešku, se šrámy od Wewe a krvácejícím nosem ještě strach z něho nezvládnu a šla za profesorem. Ten mě ošetřil a řekl, že se šikana na hradě netrpí a bude se to řešit…

Poslední týden na hradě

Ani jsem se nenadála a už tu byl zkouškový týden. Měli jsme zaplněny jen tři dny, což mě docela překvapilo, ale zkoušky šly docela od ruky až na dvě kouzla, která se mi moc nepodařila, ale jinak se mi to zdálo fajn. Bylinky

budou asi až o prázdninách, tak uvidím, jak se s nimi ještě poperu. Ovšem čím blíže se blíží prázdniny, tím dostávám větší strach…jak to bude? Co se bude dít? Thomase nebudu mít na očích, nemůžu tušit, co se stane, ale co Beth? Má teď své štěstí ale co její sestřička? Co když mě opustí a já zůstanu celé dva měsíce sama, než se vrátím na hrad k Alekymu? Dostávaly se mi samé otázky, ale žádné odpovědi. Rozhodla jsem se odjet dříve z hradu a tak ráno před rozdáváním vysvědčení jsem se sbalila a rychle odcestovala na panství, kam jsem stejně musela. Alia tam chce jet a tak jí musím nachystat pokoj. Viděla jsem svého bratříčka Dariuse, je to zlatíčko a vypadá jako já, bude asi jako já… musím mu být oporou, i když bude mít to, co já ne… má lásku šlechtických rodičů, ale už má své vlče… je černé barvy a jmenuje se Arisu, má ho strašně rád a je jako sluníčko. Mám ho moc ráda, už se moc těším, až ho zase