Dnešek začínal docela poklidně a já se snažila se napravit. Ráno jsem provedla Ammy po hradě a poté trénovala kouzla. Jenže všechno začalo opět večer. První se složila Ammy a tak jsme ji s Michaelem přivedli na ošetřovnu, kde si jí nechali. Chvíli poté, co jsme se vrátili, se složil Richard, v kapse měl lístek, na který jsem jenom pohlédla a opět ho vrátila. Byl to ten lístek ode mě! Měla jsem pravdu, mohu za to já. Přepadl mě strašný smutek, že to všechno zaviňuju já, jenže pak se proměnil ve vztek, vztek na sebe samotnou, že jim ubližuji…párkrát jsem bouchla do stolu, pak seslala podrážecí kouzlo na panáka několikrát, jenže vztek se mě zmocňoval čím dál víc, je jediné co na to zabírá a to les… Převlékla jsem se do černého a poté co mě chytla Ay a já se jí vysmekla, jsem utíkala pryč…

chvíli jsem zdáli slyšela její hlas, ale i ten utichl a já po dlouhé cestě, kdy jsem skoro neviděla doběhla ke plotu, kde jsem chvíli stála a uklidnila se tím výhledem. Vrátila jsem se opět na kolej, jenomže to začlo na novu… Ay mě chtěla vysvětlit, že je tu spoustu lidí, co mě má rádo a nedokázala pochopit, že jim ubližuji a stará Al, kterou znala je pryč…je tu ta nová, ta mrtvá! Nahromadil se ve mně vztek a já utíkala znovu, Ay mě honila, ale nemělo to cenu, utekla jsem do hloubi lesa, kde cítím bezpečí a tam mě také po dlouhé době našel pan Thruffle, tentokráte ve zvěromágské podobě. Odtáhl mě na ošetřovnu a dovedl Sayaku…odmítala jsem jít na postel a tak mi dal na výběr, buď domů nebo postel, zvolila jsem to první…Sayaka tam ještě zůstala a snažila se mi to vysvětlit, ale jen jsem jí ublížila…zase…teď jsem na ošetřovně jako ve vězení a zítra… asi pojedu domů…